Home > Aktuality > Shrnutí mistrovství Evropy juniorů v Petrohradu

Jak jsme se již dříve zmiňovali, do české juniorky se od nás dostalo několik hráčů. A právě proto jsme se rozhodli, vám celý turnaj přiblížit očima Ondry Dubiny, který reprezentoval Českou republiku v dresu s číslem 18 na pozici předstopera.

Ondřej Dubina v zápase proti Ukrajině.

Ruské námořní město nás přivítalo lehkým deštěm a zataženou oblohou. Po odbavení nám bylo řečeno, že z letiště pojedeme do “hotelu” necelých 20 minut, nicméně jsem jeli 2 hodiny …
Po příjezdu na hotel – no co si budeme nalhávat, na fotkách vypadal opravdu lépe – nám byly přiděleny pokoje. Někomu menší, někomu větší. Avšak nemile nás překvapil sprchový kout, jelikož na podlaze byly “houbičky”, že by se z nich houbová omáčka dala uvařit. K tomu na 4. patře netekla teplá voda, takže většina hráčů se chodila sprchovat do nižších pater k několika málo šťastlivcům.

Transport z hotelu na hřiště byl zajištěn velice dobře, nikdy jsme zbytečně nečekali. Toho, že hřiště bylo zbrusu nové a tím pádem ostré, jsme si všimli hned po prvním tréninku, když jsme odcházeli s odřenými lokty a koleny. Přesto jsme se na něho stihli rychle adaptovat a při zápasech nám nedělalo žádné problémy.
Co se jídla týče, tak snídaně, kterou jsme dostali první den, ještě jednou připomněla, kde to vlastně jsme. V Rusku. Špagety s mrkví a k tomu něco jako párek. Obědy a večeře probíhaly v jedné nedaleké hospodě, která vypadala jako z říše divů. Porce by mohly být větší.

Jan Urbanec v zápase proti Turecku.

Jan Urbanec v zápase proti Turecku.

První zápas proti Turkům byl pro nás velice důležitý a rozhodoval o tom, zda-li bude turnaj úspěšný nebo ne. Výhra 5:1 nám dodala klid a do dalšího zápasu proti favoritům z Francie jsme tak nastoupili s chladnou hlavou. Avšak to nám v dělání nevynucených chyb nezabránilo. Prohra pro nás znamenala, že před prvním volným dnem jsme byli v naší skupině na 2. místě.
O volném dni jsme měli trénink, který jsme využili k nácviku rohů a hře proti sobě. Volné odpoledne někteří z nás využili k procházce městem.

4. den turnaje nás čekal zápas se soupeřem z Ukrajiny, který rozhodoval o tom, zda budeme hrát horní či spodní kříž. K postupu do horního kříže nám stačila remíza 2:2, avšak za předvedený výkon jsme se moc pochválit nemohli. Na hřišti vládl chaos a hráli jsme s Ukrajinci nahoru dolů, což jim vyhovovalo. Aspoň jsme si mohli večer tak trochu odfrknout, zamyslet se nad svým výkonem a pomalu se začít připravovat na páteční utkání s Poláky. Ve čtvrtek nás čekal další volný den, kdy jsme se všichni jeli podívat do města Petrodvorce na rezidenci ruských carů a následně do Kronštadtu.

Semifinále. Polsko bylo značně lepším týmem, a tudíž nás poslal do bojů o třetí místo proti Skotsku. Podle mě jsme proti Skotům hráli nejlepší zápas na turnaji, byli jsme po většinu zápasu lepším týmem, ale ve 3. čtvrtině nás poslal na kolena 5-ti minutový výpadek, během kterého jsme inkasovali dva góly. Konečný výsledek 3:4, a tím pádem 4. Místo.

Celý tým reprezentace České republiky do 21 let.

Celý tým reprezentace České republiky do 21 let.

Kdybych to měl shrnout, tak si myslím, že na celém turnaji nás nejvíce srážela hra v ofenzivní čtvrtině. Nebyli jsme schopní se dostat přes hráče a hráli jsme, jak by řekl náš trenér Tomáš Babický, jako “čajíčkové” – nechali se odstrčit od balonku a celkově si ho špatně kryli. I tak jsem si ale turnaj velice užil a co je hlavní, nasbíral nové zkušenosti.