Home > Aktuality > Turnaj juniorek očima Veroniky Novákové
Turnaj juniorek očima Veroniky Novákové

Náš turnaj začal 13.7. 2017, ve čtvrtek společným odjezdem ze sportovního areálu SK Slavia Praha. Naše cesta vedla rovnou na hřiště v Hradci Králové, kde nás čekal první trénink. Páteční program také obsahoval trénink, kde jsme dopilovávaly poslední nedostatky a trénovaly standardní situace. V sobotu byl volný den, který jsme využily k odpočinku pomocí wellness a také k teambuildingovým hrám. Ale věnovaly jsme se i přípravě na první utkání formou rozboru videa.

V neděli, 16.7.2017, nastal den D. Říká se, že první zápas je klíčový, a rozhoduje o vývoji turnaje. Snažily jsme se k tomu tak přistupovat po celý den, abychom na zápas v podvečerních hodinách byly připravené. Utkání proti Turkyním se pro nás vyvíjelo dobře, jelikož jsme hned v první čtvrtině využily trestný roh. To nám dodalo klid a chladnou hlavu. Toto utkání jsme dotáhly až do úspěšného konce, a to vítězstvím 5:2.

V pondělí byl den volna, díky kterému jsme opět využily wellness k regeneraci. V druhé polovině dne jsme vyrazily do kukuřičného bludiště, kde jsme utvořily týmy a soutěžily o nejlepší čas.

V úterý, 18.7.2017, nás čekal druhý zápas ve skupině proti Skotsku. Podvědomě jsme věděly, že do horního kříže buď půjdeme my, anebo právě Skotky. Pečlivě jsme rozebíraly jejich hru a připravily se na zápas. Utkání bylo vyrovnané, ale jako první vstřelily gól Skotky. Trochu nás to rozhodilo, jelikož jsme musely dotahovat. Utkání bylo „nahoru dolu“, ale i tak se nám podařilo dorovnat. Zápas nabídl hodně střel na branku, osobních soubojů a hezkých akcí. Po tomto dni jsme byly v tabulce na 2. místě za Ruskami, ale nejtěžší zápas nás teprve čekal.

Přes Slavistickou obranu cesta nevede O:) Zleva: Veronika Nováková, Kateřina Jelínková a Veronika Ledvinová.

Přes Slavistickou obranu cesta nevede O:) Zleva: Veronika Nováková, Kateřina Jelínková a Lucie Ledvinová.

Ve středu, 19.7.2017, byly našimi soupeřkami Rusky, které měli na kontě 6 bodu, a tak jasný postup do horního kříže. Před naším zápasem se odehrával zápas mezi Turkyněmi a Skotkami, který rozhodl o našem postupu do horního kříže, díky lepšímu skóre. I přes to jsme chtěly porazit Rusko a jít z prvního místa do horního kříže. Zápas se vyvíjel lépe pro Rusky, které jako první proměnily šanci a my musely opět dotahovat. Rusky měly více ze hry a více šancí, a proto zápas skončil 1:2.

Ve čtvrtek byl další volný den, během kterého jsme měly rozbor videa jak naší hry, tak našich pátečních/semifinálových soupeřek z Běloruska. Bělorusky patřily k favoritkám turnaje, a tak jsme věděly, že to nebude lehký zápas.

V pátek nastal opět den D. Semifinálový zápas nerozhodoval jen o postupu do finále, ale hlavně o postupu mezi 8 elitních týmu Evropy, do divize A. Respekt ze soupeřek, a i ze samého zápasu jsme cítily všechny. Byly jsme připravené na hřišti nechat vše a zopakovat výhru nad Běloruskami jako na letošním, halovém Mistrovství Evropy ve Vídni. Vzhledem k našemu nízkému věkovému průměru se naše nervozita projevovala více než u soupeřek. Zápas byl vyrovnaný do té doby, než Bělorusky vstřelily gól. Naše nervozita stoupla, a naopak Bělorusky hrály s chladnou hlavou. Bojovaly jsme do poslední chvíle, odehrály jsme kvalitní zápas. Byly jsme Běloruskám dobrými soupeřkami, ale bohužel do vítězného konce jsme to nedotáhly. Zápas skončil 1:3 a nám se zavřely brány do A divize.

Míša Kučerová v zápase proti Turkyním.

Míša Kučerová v zápase proti Turkyním.

V sobotu nás tedy čekal boj o bronzovou medaili. Když jsme se nedostaly do finále, toužily jsme alespoň po bronzové medaili a zakončit tento turnaj s úsměvem. Tento zápas jsme nastoupily proti sousedkám z Rakouska. Během turnaje jsme viděly nějaké jejich zápasy a nepřišlo nám, že by hrály tak kvalitní hokej jako Bělorusky nebo Rusky. Do zápasu jsme nastupovaly natěšené a odhodlané. Hned v úvodu jsme proměnily trestný roh a dostaly se do vedení. První čtvrtina rozhodně patřila nám. V druhé třetině se ale podařilo soupeřkám prosadit také z trestného rohu. Na začátku druhého poločasu si Rakušanky opět vybojovaly trestný roh, který následně proměnily. Rakušankám se dostal nejenom klid do hlavy, ale i na hokejku. My opět byly ty, které musely dotahovat. Naštěstí se nám podařilo za několik minut vyrovnat krásnou střelou. A souboj o bronz pokračoval až do posledních minut, kdy jsme proměnily trestný roh, a zvítězily jsme 3:2.

Zleva dole: Veronika Nováková, Nikola Babická, Natálie Nováková, Kateřina Jelínková; nahoře: Michaela Kučerová, Lucie Ledvinová, Veronika Kučerová

Zleva dole: Veronika Nováková, Nikola Babická, Natálie Nováková, Kateřina Jelínková; nahoře: Michaela Kučerová, Lucie Ledvinová, Veronika Kučerová

Euforie byla obrovská, ale bohužel oslavy jsme si moc neužily, jelikož některé z nás čekal v neděli brzký odlet do Madridu za ženskou reprezentací.

Tento turnaj doprovázela kamarádská a uvolněná atmosféra. Hotel byl naprosto bez chyby, a tak se nám dostávalo skvělého servisu po všech stránkách. Realizační tým se o nás staral jako o vlastní. Zároveň nám ale trenér Lukáš Nocar dokázal ukázat ty hranice, kdy sranda končí. Bylo to potřeba, jelikož náš celkový věkový průměr byl přibližně 17 let, což je na juniorskou kategorii přeci jen málo. I přes tento věkový rozdíl, jsme byly tým, který táhl za jeden provaz. Dokázaly jsme si pomoct a vyhovět jak na hřišti, tak mimo něj. Právě proto jsme to dotáhly do bronzového konce. ☺