Po neúspěchu ve finalovém zápase extraligy se širší kádr „A“ mužstva sešel k rozloučení na se sezónou ke společné večeři. Na programu bylo hodnocení sezóny a individuální plány – rozhodnutí do budoucna. Akce se odehrála pod patronací Gina Schilderse, kterému tímto děkujeme. Rovněž děkujeme za pohostinnost manželce Gina, paní Veronice Schilders. Podávali se různé dobroty, ať již sladké či výborné burgry. Tedy všichni si přišli na své. Bylo to příjemné a důstojné prostředí po náročné sezóně.

Stručné  hodnocení:

Tato  sezóna byla byla velmi náročná a to z několika důvodů:

• po finalovém loňském úspěchu v podstatě skončili hráči  Rybáček, Toms a v podstatě Procházka nehrál celý podzim. Tyto hráče Rybáčka, Tomse se nepodařilo za celý rok nahradit. Navíc určití hráči měli zdravotní problémy, či nebyli individuálně naladěni na kolektivní hokej – práce pro mužstvo, s tím je spojeno také to, že myšlenkami nebyli na hokeji a chyběla koncentrace.

• za rok mužstvo odehrálo – 20 mezinárodních klubových zápasů (3 x pohár a do toho samozřejmě klubová příprava)
• jelikož se mužstvo zúčastnilo EHL – jako první mužstvo z ČR, a to v blízkém časovém sledu po poháru, repre akcích (zúčastnilo 8 hráčů SKS) začátkem sezóny bylo mužstvo lehce zatavené. Když rovněž STK v rámci termínu EHL nařídil extraligu, museli jsem navíc dohrávat více zápasů (rovněž kvůli přípravě na EHL) mimo termín extraligy, což se projevilo v podzimních výpadcích, které se následně přenášejí do halové soutěže.

• Formát EHL pro kluby s podobným rakingem jako má ČR je naprosto nevhodný, kdy první zápas EHL  jsem odehráli Pinoke (NL), které je složeno z více reprezentačních TOP celků a nelze mu konkurovat ani přiblížit. Bylo to pěkné,ale zbytečné. Druhý zápas si lze zahrát s ohledem na soupeře (rozvojově), ale formát, EHL by měl být rozvojový, tedy vypadnu v K16 a na jaře hraje například TrophyI. Tedy neúspěch a velmi nepříjemný zápas proti Pinoké nás stál téměř celou sezónu, respektive teprve v koncem března jsem se dostatečně oklepali a nabrali správný směr.

• Navíc o účasti EHL jsme se dozvěděli cca 2,5 měsíce před touto akcí, kdy se však s tímto nedalo nic dělat (repre akce), či je třeba s zeptat hráčů, co oni proto udělali – odpověď znám.
• Již po v novém roce se mužstvo uklidňuje, což se nakonec projevuje postupem do finále halové ligy. Halový pohár Manheimu byl pak novým pozitivním začátkem.

• Na jaře jsem odehráli celkem 6 přípravných zápasů se zahraničními celky. Pro rozvoj kádru, respektive mladší hráčů bylo jaro zásadní. Podařilo se je začlenit (nikoli zatím zabudovat) 3 mladíky z dorostu, kteří jsou na velmi dobré cestě k státi se během dvou let výraznými oporami mužstva „A“ mužů.

• Během jarní sezóny včetně přípravy dostalo příležitost si zahrát za „A“ mužstvo 25 hráčů. Je to investice k rozvoji.
• V měsíci březnu – dubnu jsem bohužel měli několik zranění, či nevynucených absencí a to nikoli svalového charakteru. V měsíci květnu již byla kádr poměrně konsolidovaný a sportovní výkonnost šla rapidně nahoru. Skvělé zápasy mužstvo odehrálo na konci soutěže, zvláště druhý semifinalový zápas snesl přísná kritéria (rychlost, pohyb, kreativita, zakončení).

• Finalový zápas  se bohužel nepovedl. Dle mého názoru nastala chyba – přestávka mezi semifinále a finále. Nepodařilo se odehrát žádný mezinárodní zápas, či možná někteří si ukončili (měli nastavení ukončení ) sezónu po semifinále. Každopádně zvláště 1. poločas byl náš nejhorší výkon na jaře. Škoda, ale to je hokej.

Jak již bylo řečeno výše. Sezóna byla obtížná a těžká, nepodvedli se dva finalové zápasy – finále hala, venek. Povedlo se dostat se zahlcení, přehřátí po podzimní části a to především pracovitostí od listopadu, kdy během ledna či února to bylo opět to silné a sebevědomé mužstvo. Podařila se díky společným tréninkovým jednotkám postupně učit hráče dorostu seniorskému hokeji a tím urychlit jejich výchovu , tak aby již příští sezónu si někteří z nich výrazně řekli o své místo v mužstvu „A“. V hokejovém a sociální zpracování mladíků se musí pokračovat, je to nezbytné jinak dojde k propadu.

Děkujeme Julkovi Smolejovi, že se o Vás tak dobře staral.

Chtěl bych tímto poděkovat dlouholetým spolupracovníkům Františkovi Stránskému, Lukáši Derbalovi a Ginovi Schildersovi. Važte si jich. Bylo to krásné, bylo to fajn a bylo toho dosti.

Mějte se pěkně.

Miroslav Ludvík